Knihovna
Jablonné v Podještědí, 2016
Urbanistická studie centra Jablonného v Podještědí definuje kritické body a úhelné kameny a zpracovává jejich možné řešení. Návrh rozšiřuje zástavbu a doplňuje uliční čáry. Hlavní pozornost věnuje dominantním veřejným prostorům, které jsou paradoxně kritickými body středu města. Vzhledem k poloze kostela Narození Panny Marie nebylo možné zpracovat prostor hradeb bez návrhu řešení budoucnosti tohoto objektu.
Kostel Narození Panny Marie má nejasný charakter. Původně gotický kostel byl přestavěn na kostel barokní. Rozsáhlé obranné sklepy ho po vyhoření roku 1788 ochránily před demolicí. Město jej přepatrovalo a proměnilo v pivovar. Ten byl v provozu do roku 1932. Budova pak byla chvíli školou a dnes je skladem posypové soli. Veřejnosti je přístupná jen barokní věž, která slouží jako vyhlídka. Objekt je v zuboženém stavu stejně jako jeho okolí. Jedna historická etapa zde překrývá druhou a všechen potenciál je skryt pod kopřivami a praskající omítkou. Místo ale neztratilo svého génia. Budoucnost Jablonného je ve využití všech kvalit. Tento kout je pro budoucnost centra zásadní. Je základním kamenem pro regeneraci města. Navržená knihovna je instituce adekvátně nahrazující původní sakrální stavbu. Je však třeba k současné budově přistupovat radikálně. Rekonstrukce už tak přestavěného objektu nepřinese nic než prostory plné kompromisů. Nový objem nahrazuje původní loď kostela, chová se suverénně.
Návrh respektuje historický vývoj místa a jeho vrstevnatost. Zachovává nejcennější části jednotlivých etap a přináší novou kvalitu, novou vrstvu. Na hradbách tak vzniká solitér barokní věže, knihovna na klenbách pivovaru a továrenský komín tyčící se nad kostelními sklepy. Tato trojice dává prostoru nový charakter a probouzí zapomenutý kout města.
Knihovna
Jablonné v Podještědí, 2016
Urbanistická studie centra Jablonného v Podještědí definuje kritické body a úhelné kameny a zpracovává jejich možné řešení. Návrh rozšiřuje zástavbu a doplňuje uliční čáry. Hlavní pozornost věnuje dominantním veřejným prostorům, které jsou paradoxně kritickými body středu města. Vzhledem k poloze kostela Narození Panny Marie nebylo možné zpracovat prostor hradeb bez návrhu řešení budoucnosti tohoto objektu.
Kostel Narození Panny Marie má nejasný charakter. Původně gotický kostel byl přestavěn na kostel barokní. Rozsáhlé obranné sklepy ho po vyhoření roku 1788 ochránily před demolicí. Město jej přepatrovalo a proměnilo v pivovar. Ten byl v provozu do roku 1932. Budova pak byla chvíli školou a dnes je skladem posypové soli. Veřejnosti je přístupná jen barokní věž, která slouží jako vyhlídka. Objekt je v zuboženém stavu stejně jako jeho okolí. Jedna historická etapa zde překrývá druhou a všechen potenciál je skryt pod kopřivami a praskající omítkou. Místo ale neztratilo svého génia. Budoucnost Jablonného je ve využití všech kvalit. Tento kout je pro budoucnost centra zásadní. Je základním kamenem pro regeneraci města. Navržená knihovna je instituce adekvátně nahrazující původní sakrální stavbu. Je však třeba k současné budově přistupovat radikálně. Rekonstrukce už tak přestavěného objektu nepřinese nic než prostory plné kompromisů. Nový objem nahrazuje původní loď kostela, chová se suverénně.
Návrh respektuje historický vývoj místa a jeho vrstevnatost. Zachovává nejcennější části jednotlivých etap a přináší novou kvalitu, novou vrstvu. Na hradbách tak vzniká solitér barokní věže, knihovna na klenbách pivovaru a továrenský komín tyčící se nad kostelními sklepy. Tato trojice dává prostoru nový charakter a probouzí zapomenutý kout města.